Začít reformu od maturity, jak tomu je zvykem v našich zeměpisných šířkách, je lákavé – protože je to část vzdělání, která je veřejnosti srozumitelná, snadno se na ní hledají chyby a na první pohled je snadné je vyřešit. Reforma školství ale musí vycházet z mnohem hlubších společenských základů. Škola musí být institucí podporovanou a respektovanou v rodinách, měla by reagovat pružně na rozmanité potřeby dětí a dospívajících, vycházet ze světa, v němž najít si své místo a zorientovat se v něm, není jednoduché. Je to těžké, chce to fantazii, odhodlání, zkoušení, je třeba smířit se s nezdary, nepochopením a nelze se (alespoň zatím) spoléhat na jasnou koncepci a vizi.
A jak vypadá moderní škola? Je to škola, která nabízí přátelské zázemí. Škola, která pozdvihne dovednosti nad rámec „pouhých“ znalostí předmětu. Škola podporující komunikační dovednosti, schopnost kooperace v týmu, sebereflexi, konstruktivní přístup k řešení problémů, aktivitu a samostatnost, ochotu vložit do práce kus sebe, ne jen pasivně přijímat, hledat informace a pracovat s nimi, diskutovat, naučit se vystupovat před druhými, získat kulturní a společenský rozhled atd. Není jednoduché vymyslet, jak tyto dovednosti do výuky zařadit, jak je hledat a probouzet u žáků a otevřeně si řekněme, že záleží především na osobním nasazení pedagoga a jeho snaze, jde o to chtít a vystoupit ze své komfortní zóny.
Věřme českému školství a podporujme ho. Mnoho škol se již na tuto náročnou cestu vydalo a další se na to připravují. Mějme trpělivost a ochotu jít za společným cílem. Letos 28. března uplyne 430 let od úmrtí Jana Amose Komenského, člověka, který by z nadcházející proměny českého školství měl radost největší.
Radim Lindner
zastupitel města Olomouce
předseda Komise pro výchovu a vzdělávání a využití volného času